Standardy

    
Rozdělení standardů :

V oblasti IEEE 802.11 standardu bychom mohli aplikovat různá dělení. My si dovolíme dělení na dvě skupiny a to na standardy, které jsou nejčastěji použité (tedy hlavní se kterými se lze setkat standardně ve specifikacích hardwaru, apod.) a na standardy o kterých se tak často nemluví nicméně jsou vyvinuté a k dispozici.

Standardně používané standardy :

IEEE 802.11  – frekvence 2,4 GHz – maximální rychlost : 2 Mbit/s

IEEE 802.11 a – frekvence 5 GHz – maximální rychlost : 55 Mbit/s

-          Pásmo 5 GHz

-          Modulace OFDM

-          Stabilnější a vyspělejší než IEEE 802.11b nebo IEEE 802.11g

-          Větší povolený vyzařovací výkon než IEEE 802.11b/g – umožňuje připojení na větší vzdálenosti

IEEE 802.11 b – frekvence 2,4 GHz – maximální rychlost : 11 Mbit/s

-          Doplňkový standard IEEE 802.11 – zvyšuje maximální rychlost na 11 Mbit/s c pásmu 2,4 GHz

IEEE 802.11 g – frekvence 2,4 GHz – maximální rychlost : 54 Mbit/s

-          Rozšiřuje 802.11b a je zpětně kompatibilní

-          Zvýšení maximální přenosové rychlosti na 54 Mbit/s

-          Snížení vysílacího výkonu na 65 mW

IEEE 802.11 n – frekvence 2,4 GHz / 5 GHz – maximální rychlost :540 Mbit/s

-          Úprava fyzické vrstvy a podčásti linkové vrstvy pro zajištění vyšší přenosové rychlosti

-          Jmenovitá rychlost až 540 Mbit/s, reálná okolo 100 Mbit/s

-          Zvýšení rychlosti se zajišťuje pomocí technologie MIMO (na zařízení je více antén)
 

Z důvodů zajištění kompatibility bezdrátových zařízení existuje několik obecně používaných standardů. Při návrhu WLA N je důležité brát ohled i na tyto standardy a to především z důvodu inovace. Zpětná kompatibilita zpravidla problémem není, problémem se stává implementace příliš nového standardu (např. v současné době IEEE 802.11 n). V případě postavení sítě na tomto standardu je nutné brát na vědomí, že se do této sítě nebude možno připojit například s notebookem, jehož wifi síťová karta podporuje standardy 802.11 b a 802.11g.

Jednotlivé standardy IEEE 802.11 se liší jak použitou frekvencí tak maximální rychlostí připojení.

Základní rozdělení :

IEEE 802.11  – 2,4 GHz – 2 Mbit/s

IEEE 802.11 a – 5 GHz – 55 Mbit/s

IEEE 802.11 b – 2,4 GHz – 11 Mbit/s

IEEE 802.11 g – 2,4 GHz – 54 Mbit/s

IEEE 802.11 n – 2,4 GHz / 5 GHz  540 Mbit/s

Pro srovnání uvádíme rok zavedení jednotlivých standardů :

IEEE 802.11 – 1997

IEEE 802.11 a – 1999

IEEE 802.11 b – 1999

IEEE 802.11 g – 2003

IEEE 802.11 n – 2007

Z důvodů zajištění kompatibility bezdrátových zařízení existuje několik obecně používaných standardů. Při návrhu WLA N je důležité brát ohled i na tyto standardy a to především z důvodu inovace. Zpětná kompatibilita zpravidla problémem není, problémem se stává implementace příliš nového standardu (např. v současné době IEEE 802.11 n). V případě postavení sítě na tomto standardu je nutné brát na vědomí, že se do této sítě nebude možno připojit například s notebookem, jehož wifi síťová karta podporuje standardy 802.11 b a 802.11g.
Jednotlivé standardy IEEE 802.11 se liší jak použitou frekvencí tak maximální rychlostí připojení.
Základní rozdělení :
IEEE 802.11 – 2,4 GHz – 2 Mbit/s
IEEE 802.11 a – 5 GHz – 55 Mbit/s
IEEE 802.11 b – 2,4 GHz – 11 Mbit/s
IEEE 802.11 g – 2,4 GHz – 54 Mbit/s
IEEE 802.11 n – 2,4 GHz / 5 GHz 540 Mbit/s

Pro srovnání uvádíme rok zavedení jednotlivých standardů :
IEEE 802.11 – 1997
IEEE 802.11 a – 1999
IEEE 802.11 b – 1999
IEEE 802.11 g – 2003
IEEE 802.11 n – 2007

Jednotlivé standardy jsou odvozovány od primárního (původního) standardu IEEE 802.11, který zahrnuje šest druhů modulace rádiového signálu.
Základní nevýhody standardů pracujících na 2.4 GHz frekvencích jsou ty, že mohou být ovlivněny „vysíláním“ z mobilních telefonů, bluetooth adaptérů či jiných zařízení využívající vysokofrekvenční vysílání. Tuto indispozici zcela minimalizují standardy 802.11a a 802.11n pracujícím v kmitočtovém pásmu 5 GHz. Tyto sítě zatím nejsou téměř rušeny a zároveň zde není hlavně ve městech takové množství sítí jako na 2,4 GHz.